Šrotování
Ve varně se společně melou různé druhy sladu tak, aby došlo k narušení jader zrn za účelem extrakce zkvasitelných cukrů, čímž se vytvoří produkt nazývaný sladový šrot.
Jak se pivo vaří? Podívejte se na podrobný popis postupu.
Ve varně se společně melou různé druhy sladu tak, aby došlo k narušení jader zrn za účelem extrakce zkvasitelných cukrů, čímž se vytvoří produkt nazývaný sladový šrot.
Pro výslednou chuť je zvlášť důležitá přítomnost minerálů. Pro ležáky plzeňského typu je ideální měkká voda s nižším obsahem minerálů. Při vaření piv typu ale je nejlepší použít vodu s vysokým obsahem sulfátů, vápníku a jiných iontů.
Rmut je následně přečerpán do scezovací kádě, kde se od obalů zrn oddělí sladká tekutina (nazývaná sladina). Sladina se přivede do kontrolovaného varu předtím, než se do ní přidá chmel. V závislosti na typu piva se může sladina vařit i na třikrát. Povařením sladiny s chmelem vzniká mladina.
Šrot se nejdříve přivede do vystírací kádě, kde se smíchá s teplou vodou. Proces využívá ke štěpení škrobů ve sladu na cukry také enzymy, které se v něm přirozeně nacházejí.
Po vaření je mladina odvedena do odstředivky, kde se odstraní jakékoli částice sladu nebo chmelu, což vede ke vzniku tekutiny, která je připravena na chlazení a fermentaci.
Po naplnění kvasného tanku se přidají kvasnice. Kvasnice konzumují cukry v mladině a produkují alkohol, chuť a oxid uhličitý.
Pivo se filtruje s cílem odstranit všechny pevné částice. Výsledkem je křišťálově čisté, jasné a blyštivé pivo.
Fermentované pivo se přesune do tanků na dozrávání piva, v nichž se pivo usadí a jakékoli sedimenty v nich klesnou na dno. Zrání může trvat až několik týdnů. Je to také doba, během níž se rozvíjí chutě a vůně, které sládek pečlivě vytvořil.
Ideální teplota, nádoba, rychlost podávání a úhel nalévání/čepování se liší v závislosti na typu piva, ale jsou velmi důležité pro dokonalé servírování. Skvělí výčepní jsou hrdí na to, že dokážou pivo vždy načepovat dokonale.
Ve varně se společně melou různé druhy sladu tak, aby došlo k narušení jader zrn za účelem extrakce zkvasitelných cukrů, čímž se vytvoří produkt nazývaný sladový šrot.
Pro výslednou chuť je zvlášť důležitá přítomnost minerálů. Pro ležáky plzeňského typu je ideální měkká voda s nižším obsahem minerálů. Při vaření piv typu ale je nejlepší použít vodu s vysokým obsahem sulfátů, vápníku a jiných iontů.
Rmut je následně přečerpán do scezovací kádě, kde se od obalů zrn oddělí sladká tekutina (nazývaná sladina). Sladina se přivede do kontrolovaného varu předtím, než se do ní přidá chmel. V závislosti na typu piva se může sladina vařit i na třikrát. Povařením sladiny s chmelem vzniká mladina.
Šrot se nejdříve přivede do vystírací kádě, kde se smíchá s teplou vodou. Proces využívá ke štěpení škrobů ve sladu na cukry také enzymy, které se v něm přirozeně nacházejí.
Po vaření je mladina odvedena do odstředivky, kde se odstraní jakékoli částice sladu nebo chmelu, což vede ke vzniku tekutiny, která je připravena na chlazení a fermentaci.
Po naplnění kvasného tanku se přidají kvasnice. Kvasnice konzumují cukry v mladině a produkují alkohol, chuť a oxid uhličitý.
Pivo se filtruje s cílem odstranit všechny pevné částice. Výsledkem je křišťálově čisté, jasné a blyštivé pivo.
Fermentované pivo se přesune do tanků na dozrávání piva, v nichž se pivo usadí a jakékoli sedimenty v nich klesnou na dno. Zrání může trvat až několik týdnů. Je to také doba, během níž se rozvíjí chutě a vůně, které sládek pečlivě vytvořil.
Ideální teplota, nádoba, rychlost podávání a úhel nalévání/čepování se liší v závislosti na typu piva,
ale jsou velmi důležité pro dokonalé servírování. Skvělí výčepní jsou hrdí na to, že dokážou pivo vždy
načepovat dokonale.
